OPIM

Katalog - POSTTRAUMATIK

Je mi 28 let. Ve 12 letech mě srazilo auto a 3 měsíce jsem byl v komatu. Od té doby mám problémy s pohybem. Celých 8 let jsem byl na vozíku a dodnes se mi třesou ruce. V nedávné době se u mě také projevila epilepsie. Mojí povahu nejlépe vystihuje slovo svérázný. Jsem totiž dost roztržitý a prostořeký. Když si něco myslím, tak to řeknu, a často skáču ostatním (ale i sobě) do řeči. Rád se směji a dělám si legraci. Pro to, jak vypadám a jak se chovám, si lidé často myslí, že jsem mrzák a blázen. Je obtížné je přesvědčit, že nejsem hloupý a že se mě nemusí bát. Důkazem toho snad může být, že jsem i po své nehodě studoval na gymnáziu, mám zaměstnání - pracuji ve dvou divadlech a v kině, hraji šachy, mluvím anglicky a přednáším v Jedličkově ústavě o práci lidí s omezenou pohyblivostí.

PŘEDSUDKY:

Lidé po úrazu jsou zlí a zapšklí.

Neumí si dělat legraci a nemají smysl pro humor.

Lidé po úrazu jsou chudáci.

Jen přežívají svůj čas.

Blázni ostatním jen ublíží.

Pozor na ně! Lidi s omezenou pohyblivostí by tento stát neměl zaměstnávat.

Položit otázku

Zodpovězené otázky